ZDOUNEČANKA - JAK TO BYLO, JAK TO JE.

 

Historické kořeny dechové hudby ve Zdounkách sahají hluboko do minulosti a jsou velmi bohaté. Nejdůležitější události, které později bezprostředně vedou ke vzniku dechové kapely Zdounečanka, se však odehrávají až ve druhé polovině roku 1976, kdy se na základě požadavku členů souboru k přípravě znovu vrací Jiří Vrána. Tento během jedné zkoušky stanovuje program a po intenzivním nácviku pořádá se souborem dne 21. 11. 1976 přehrávku, při které je dosaženo 80% ohodnocení.

 

A jak vypadá tehdejší obsazení?

 

Klarinety: Jiří Vrána, Antonín Kadlec - kapelník
Křídlovky: Jaromír Kupec, Josef Mitek, Radomír Kupec, Miroslav Silný
Tenory: Ing. Antonín Horáček, Stanislav Stratil
Doprovody: Gustav Mach, Petr Pecník, Metoděj Šimčík
Tuby: Gustav Zanáška, Stanislav Frkal
Bicí, zpěv: Antonín Mucha

 

Po této přehrávce nastavá období pravidelných zkoušek. Od ledna do března 1977 se dechovka pečlivě připravuje na první "Okresní přehlídku dechových hudeb", která se koná dne 1.4.1977 ve Zborovicích, a to za účasti osmi souborů okresu Kroměříž. Ačkoliv dechovka ve svých počátcích neúčinkuje na mnoha akcích zábavného charakteru, její zmenšenina, tzv. svatební kapela "Komáři", pokračuje po celý rok 1977 v činnosti a předvádí své umění především na svatbách.

 

Popsat život kapely, vystoupení, příchody a odchody muzikantů by zabralo mnoho stran. Proto dále jen útržkovitě vybrané části z kroniky souboru:

 
  • na 1. máje v roce 1978 dechovka účinkuje v KD v Kroměříži, poprvé s novým názvem "Zdounečanka".... v lednu 1979 se uskutečňuje "akce" oblečení muziky do jednotných vest; na návrh paní Hermíny Kadlecové je zakoupena látka a u paní Pecníkové ušity červenočerné vesty, pro kapelníka pak vesta černočervená
  • velmi rychle se blíží další povinné přehrávky - dne 22. 6. 1979 získává Zdounečanka ohodnocení 100%; výrok poroty: věkově nejmladší orchestr okresu s neustálou vzestupnou tendencí, intonační vyváženost, dynamičnost, souhra, dobrý zpěv a celkově svěží projev
  • od 1.7.1979 se stává kapelníkem Zdounečanky Jiří Vrána, Antonín Kadlec jeho zástupcem; do kapely přichází další člen, tentokrát technik Josef Menšík; v té době se hraje na vypůjčené reprobedny Delicia a zesilovač Mono 130
  • prvním městem mimo území našeho kraje, kde zazní písničky Zdounečanky, je Krnov - dne 7. 3. 1980 tam jedem zahrát ženám k jejich svátku; nejprve začínáme pečlivě nacvičeným programem, velmi brzy se ale ukáže, že "ženský jsou všude stejný", zvláště pak, když požijí nějaký "drink"; začnou nám při estrádě tančit a vesele se bavit, takže dělají estrádu ony nám
  • dne 21. 6. 1981 Zdounečanka účinkuje na přehlídce dechových hudeb na Slovensku - Hostie okr. Nitra
  • nový rok 1983 začíná opravdu ve velkém stylu - plesová sezóna ješte není v našich počátcích příliš přeplněna; výjimečnou situaci musíme řešit na plese v Pačlavicích, kde o půlnoci "zkolabuje" elektrika a hraje se až do tří hodin při svíčkách
  • dne 22. 5. 1983 se ve Zdounkách koná přehlídka dechových hudeb za účasti Rošťanky, Zborovanky, Knežpolanky a Zdounečanky; v našem programu uvádíme tyto skladby: Pod slováckým vinohradem, Expres, Zapadá slunéčko ... ; v témže roce vítězíme v soutěži "O zlatý hrozen jižní Moravy" v Mikulově; navíc získáváme i cenu diváků a cenu pro nejlepší instrumentální sólisty; dne 20. 11. 1983 se účastníme okresního kola soutěže "O zlatou křídlovku" ve Zborovicích, kde vítězíme a postupujeme do krajského kola
  • začátkem roku 1984 si opět nikdo na nedostatek muzicírování nemůže stěžovat; kromě bohaté plesové sezóny využíváme náš volný čas na přípravu na Zlatou křídlovku - scházíme se tudíž častěji než s vlastními ženami.
  • 7. 4. 1984 se koná krajské kolo Zlaté křídlovky v Kyjově - 1. Zdounečanka 2. Šohajka 3. Legrúti ... prvenství si z Kyjova odváží Zdounečanka, která se představuje jako kultivovaný a technicky velmi vyspělý soubor; povinnou skladbou je překrásná Hukvaldská serenáda brněnského hudebního skladatele Evžena Zámečníka - díky její brilantní interpretaci si tak Zdounečanka k prvenství v soutěži přidává i cenu za nejlépe zahranou povinnou skladbu
  • 26. -27. 10. 1984 národní kolo Zlaté křídlovky v Českých Budějovicích - Zdounečanka vítězí a plní se tak vysněný cíl...; v národním finále "Zlaté křídlovky 1984" reprezentuje jihomoravský kraj dechový orchestr Zdounečanka; dlouhodobá svědomitá příprava se plně projevuje v jeho vysoce hodnotném uměleckém vystoupení a porota jej po zásluze oceňuje jako nejlepší; pod vedením mjr. Jaroslava Kubáčka se Zdounečanka stává vítězem "Zlaté křídlovky 1984" a na tři roky je držitelem putovního poháru pro nejlepší malou dechovku v České republice.
     

Po vítězství v národním kole Zlaté křídlovky 1984 v Českých Budějovicích popularita Zdounečanky stoupá, a tím se zvyšuje i zájem o její vystoupení. A tak již v roce následujícím absolvuje mimo jiné přehlídky dechových hudeb v Ratíškovicích, Hluku, Piešťanech, Bošovicích, Praze, či ve Veselí nad Moravou; hraje i na prvním zahraničním zájezdu v NDR; k atraktivnosti kapele napomáhají i nové hanácké kroje; v roce 1986 kapela vyjíždí do Francie, kde účinkuje při oslavách v družebním měste Chateaudun; jsou natočeny první skladby a první vystoupení v České televizi Brno; následující rok přijíždí družební kapela z Francie ke společným vystoupením ve Zdounkách a v Kroměříži; přesto se rok 1987 zapisuje do historie kapely smutnou událostí, kdy do muzikantského nebe odchází umělecký vedoucí kapely pan Jaroslav Kubáček - stává se tak při závěrečném koncertu v Českých Budějovicích, kdy Zdounečanka předává putovní pohár novému vítězi Zlaté křídlovky 1987 - DH Šohajce; konec roku patří zájezdu do SRN a natáčení v Českém rozhlasu Brno; i v následujících dvou letech má soubor nespočet vystoupení, mj. také v Rakousku, SRN a opět ve Francii

 
  • dalším mezníkem je rok 1990, kdy po názorových neshodách kapelu opouští na 50% muzikantů, vč. kapelníka Jiřího Vrány; novým kapelníkem je zvolen Miroslav Gloza, který však po roce předává vedení kapely Richardu Plachému; funkci uměleckého vedoucího zároveň přijímá Pavel Skopal; dochází k razantnímu omlazení a přicházejí další nové tváře; kapela pravidelně zkouší a začíná období plodné spolupráce s uměleckými agenturami Artes Praha a Sikony (pozdeji Akon) Uherské Hradiště.
  • v roce 1992 vydává první společné hudební nosiče "Cestička od Dubí" a "SIKONY expres"; další rok je to společné CD "Za láskú" s DH Boršičanka; natáčí se další televizní program v ČT Ostrava i v ČT Brno; kapela hraje několikrát v

Rakousku a SRN, kde navazuje přátelství s kapelou v Mussenhausenu, která následující rok (1994 ) účinkuje při společném koncertu ve Zdounkách; v roce 1994 rovněž vychází první sólové CD "Setkání"a navazuje se přátelství s tanečníky z Brna-Řečkovic, které trvá dodnes

 
  • v roce 1995 kapela vystupuje na Muzikantských plesech v Hodoníně a Kyjově, několika přehlídkách, koncertech a také při oslavách 1000 let založení rakouského družebního města Krems; v roce 1996 vychází druhé sólové CD "Kamarádovi", které je, stejně jako první a následující CD, tvořeno převážně skladbami z vlastní dílny autorů Richarda Plachého, Františka Kohoutka, Pavla Skopala a dalších; kapela hraje na četných akcích doma i v zahraničí; k výročí 700 let Zdounek vychází v roce 1998 třetí CD "Ze Zdounek" a je při oslavách slavnostně pokřtěno; dochází k výměně na postu kapelníka, kterým se stává Miroslav Nauč
  • i rok 1999 je protkán řadou účinkování, mj. Polka fest ve Zdounkách, či televizní finále v Českých Budějovicích; v roce 2000 vychází již čtvrté CD "Oči černé" a závěrem roku se obnovuje úspěšná tradice vánočních koncertů, se kterými kapela zajíždí do moravských obcí a měst
  • v novodobé historii, myšleno od roku 1989 až do současnosti, kapela dokazuje, že se umí přizpůsobit požadavkům doby, která dechovce nikterak nepřeje; kapele se daří navázat na skvělou minulost a jméno, zdárně se vypořádává s personálními i finančními problémy a svojí kvalitou neustále své polsuchačuje utvrzuje v tom, že patří k předním moravským dechovým souborům.

Závěrem je třeba poděkovat všem muzikantům, kteří se podíleli a podílí na tom, že Zdounky mají kapelu, kterou jim ostatní města a vesnice po právu závidí. Dík patří kapelníkům Antonínu Kadlecovi, Jiřímu Vránovi, Miroslavu Glozovi a Richardu Plachému, a to především za jejich obětavost, bez které by kapela nemohla existovat. Velký dík patří Obecnímu úřadu ve Zdounkách a dalším sponzorům, kteří se podíleli a podílí na vzniku hudebních nosičů, nových plakátů a propagačních materiálů.



Miroslav Nauč